Tepelný šok skla

Expertní a odborné posudky na poruchy a vady skla způsobené teplotním šokem skla způsobeným rozdílem teplot v ploše a na hraně. 

Na jaře a na podzim je nejčastější příčinou prasknutí skla rozdíl v teplot v ploše a na hraně skla - tepelný šok skla.

Nejčastější příčinou nečekaných poruch zasklení je praskání skla vlivem rozdílu teplot v jeho ploše a na hraně skla. Přestože se jedná o nejčastější poruchu, tak se v praxi setkávám s tím, že stále dokola se opakují stejné chyby při navrhování a uživatelé nejsou o tomto fenoménu informovány. Dalo by se říct, že ve většině případů chybí nebo není celá a kompletní konverzace o tom, co je teplotní šok, jak mu předcházet a jak se chovat v případě jeho vzniku.

V porovnání s jinými stavebními materiály, jako je sádrokarton, zdivo, železobeton, dřevo, ocel a plasty má sklo velmi malou odolnost proti náhlé změně teplot v jeho ploše a na hraně. Odolnost proti náhlé změně teplot je schopnost materiálu snášet vlivy náhlého zahřátí nebo ochlazení. Pro křehká skla je to jedna ze základních vlastností, která limituje jejich použití v extrémních podmínkách, jako jsou například izolační skla, obklady stěn za sporáky, krby, kamna, nebo v místech, kde může docházet k absorpci tepla do hmoty skla a ke vzniku rozdílu teplot v ploše zasklení.

Ke vzniku lomu skla způsobeného teplotním šokem může dojít jen za podmínky, kdy bude překročena maximální pevnost skla v tahu na jeho povrchu. Velká většina všech lomů má vždy své epicentrum vzniku na povrchu skla, proto na vznik tohoto typu lomu má významný vliv kvalita povrchu skla a kvalita opracování hran skla. Obecně se dá tvrdit, že broušená hrana skla, která nemá podlomy, mikrotrhliny a jiné nedostatky v podobě lasturových lomů (mušlí) zvyšuje schopnost skla odolat teplotním šokům o 15% až 20%.

Aby mohlo dojít ke vzniku lomu, musí napětí ve skle, které bylo vyvoláno vznikem rozdílu teplot v ploše a na hraně skla, působit určitou dobu. Tato doba je přímo úměrná kvalitě opracování hran skla, kvalitě povrchu skla a způsobu jeho zabudování. Pokud je do skla vneseno jakékoliv napětí vlivem nepřesností rámu, zasklívacích podložek nebo změnou tvaru nosné konstrukce zasklení, tak se mění i riziko vzniku lomu skla. Vnesené napětí do skla může zvýšit jeho odolnost, ale významně ji i snížit. Tato závislost je spojena s vadami skla, které jsou ve hmotě a na jeho povrchu přítomné.