Vědecké metody při vypracování znaleckého posudku na sklo mají vliv na jeho kvalitu, proto se pravidelně vzdělávám a učím začátečníky vše o stavebním skle. U soudních sporů se znalecký posudek na sklo považuje za odvozený důkaz, který se opírá o podklady, ze kterých znalec vyvodil závěry v posudku uvedené. Právě způsob kterým znalec na sklo vyvozuje z podkladů své poznatky, musí být:
- přezkoumatelný, a proto podléhá vědecké metodě zkoumání,
- musí být pravdivý,
- přesvědčivý,
- přesvědčivě zdůvodněný pro všechny příjemce.
U soudních sporů se rozlišují dva druhy příjemců znaleckého posudku
- komunita znalců-odborníků v oboru sklo ve stavebnictví dopravě a elektronice,
- komunita právníků, soudců, státních zástupců, advokátů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti z oboru skla.
První skupina příjemců se k posudku vyjadřují v případě jeho přezkoumání (revizní posudek). Druhá skupina příjemců může posudek posuzovat z hlediska metodologického zpracování, či grafické úpravy, nebo si udělají názor dle výslechu znalce na sklo. Případně porovnají posudek s jinými důkazy.
Poznatek nabytý správným myšlením shoduje se se skutečností a nazývá se pravdivým. (Krejčí, F. Logika. Praha, 1921, s. 22)
Správné a vědomé používání vědeckých metod přispívá k průkaznosti a přesvědčivosti znaleckého posudku na sklo. Při tvorbě posudků na ploché sklo ve stavebnictví, dopravě a elektronice používám dvě metody myšlení:
- empirická metoda – pozorování, experiment, měření;
- logická metoda – analogie, abstrakce, analýza, syntéza, dedukce, indukce.
